Laboratorní příručka OKB Městská nemocnice Ostrava, p. o. - verze Leden 2023

IgG v séru

Zkratka:

IgG

Kategorie:

Rutina

Odběr a transport biologického materiálu:

Materiál:

Krev

Odběr do:

Sklo nebo plast bez úpravy

Žádanka:

Elektronická žádanka MNO

Pokyny k předanalytické úpravě vzorku:

Nelze vyšetřit v hemolytickém vzorku.

Stabilita při 20-25 °C:

16

týden

Stabilita při 4-8 °C:

32

týden

Stabilita při -20 °C:

32

týden

Jednotka:

g/l

	Věk od	do	Dolní ref. mez	Horní ref. mez	Jednotka	Další údaje
	0D	1M	7,0	10,5	g/l
	1M 1D	3M	5,5	9,0	g/l
	3M 1D	6M	4,5	7,5	g/l
	6M 1D	10M	4,3	9,0	g/l
	10M 1D	1R	4,5	10,0	g/l
	1R 1D	3R	6,5	12,0	g/l
	3R 1D	6R	7,5	13,0	g/l
	6R 1D	10R	8,5	14,0	g/l
	10R 1D	15R	8,5	15,0	g/l
	15R 1D	99R+	9,0	16,0	g/l

Dostupnost vyšetření:

Vyšetření rutinní:

Pondělí až pátek

Odezva rutinní

V den doručení (odpoledne)

Typ metody:

Imunoturbidimetrie

Princip metody:

Metoda IgG je imunoturbidimetrická metoda, která měří nárůst turbidity vzorku způsobené tvorbou nerozpustných imunokomplexů po přidání protilátky proti IgG do vzorku.

Interference:

Hb 10 g/l, Tg 8,5 mmol/l, Bi 513 µmol/l

Klinické informace:

IgG je hlavním imunoglobulinem přítomným v krvi, který je produkován ve velkém nožství během sekundárních imunitních odpovědí. IgG protilátky vznikají jako odpověď na rozpustné antigeny (toxiny a produkty lýzy baktérií). Jsou jedinými protilátkami, které mohou přecházet z matky na plod. Novorozenec má vysokou koncentraci IgG, která klesá a nejnižší hladina je mezi 3-6 měsícem věku. Již před narozením začíná tvorba vlastních IgG. Kvantifikaci IgG lze použít k hodnocení humorální imunity, stanovení diagnózy a monitorování terapie u IgG myelomu a k hodnocení pacientů, zejména dětí a pacientů s lymfomy, náchylných i infekcím.

Snížení:

Izolované snížení IgG je důsledkem ztrát, nejčastěji při nefrotickém syndromu. Při ztrátách zažívacím traktem (chronické průjmy, lymfangiektazie) jsou snížené všechny izotypy imunoglobulinů. Deficit IgG může být vrozený nebo získaný. Mezi stavy spojené se získaným deficitem IgG patří popáleniny, nefrotický syndrom, enteropatie spojená se ztrátou proteinů, non-IgG myelomy nebo makroglomulinémie, těhotenství, protilátky proti imunoglobulinu, imunosupresivní terapie a monoklonální gamapatie zahrnující non-IgG imunoglobuliny. Hodnoty IgG u pacientů s AIDS a ARC (AIDS-Related Complex) se v závislosti na klinickém stavu a stádiu onemocnění mohou nacházet v rozmezí od závažného imunodeficitu po hyperglobulinémii.

Zvýšení:

Zvýšené hladiny polyklonálních protilátek IgG souvisejí s autoimunitním onemocněním (systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritida), sarkoidózou, chronickou nebo rekurentní infekcí a použitím nitroděložního tělíska. Zvýšené hladiny oligoklonálních protilátek IgG souvisejí se zhoubnými onemocněními, infekcemi a autoimunitními onemocněními. Zvýšené hladiny monoklonálních protilátek IgG souvisejí s mnohočetným myelomem (IgG), lymfomy a leukémií.

Kód pro pojišťovnu rutina:

91129

Klinická biochemie, Městská nemocnice Ostrava, p. o.

Laboratorní příručka - verze 2.11

Platnost od: 11. 01. 2023

www.mnof.cz

Vytvořeno pomocí programu SLP