Laboratorní příručka OKB Městská nemocnice Ostrava, p. o. - verze Říjen 2021

Vankomycin

Zkratka:

Odběr a transport biologického materiálu:

Materiál:

Krev

Odběr do:

Plast, aktivátor srážení (Sarstedt, bílý uzávěr)

Poznámka k odběru vzorku_pro oddělení:

Odběry 2 hodiny po dávce a bezprostředně před další dávkou.

Žádanka:

Elektronická žádanka MNO

Stabilita při 20-25 °C:

Stabilita při 4-8 °C:

týden

Stabilita při -20 °C:

týden

Jednotka:

mg/l

Dostupnost vyšetření:

Vyšetření statimová:

Denně, 24 hodin

Odezva statimová:

Do 1 hodiny od doručení materiálu

Pozn.:

Referenční rozmezí jsou terapeutické hladiny o jejichž hodnotách se rozhodne po konzultaci s klinickým farmaceutem.

Princip metody:

Metoda iVancomycin je jednokroková imunoanalýza ke statimovému kvantitativnímu měření vankomycinu v lidském séru nebo plazmě využívající technologie CMIA.
Vzorek, paramagnetické mikročástice potažené protilátkami proti vankomycinu a konjugát vankomycinu značený akridiniem se smíchají, čímž vznikne reakční směs. Vankomycin přítomný ve vzorku a vankomycin v konjugátu značeném akridiniem se naváže na protilátky proti vankomycinu na mikročásticích.
Po promytí se do reakční směsi přidají roztoky Pre-Trigger a Trigger.
Výsledná chemiluminiscenční reakce se měří v relativních světelných jednotkách (RLU - Relative Light Units). Existuje nepřímá úměrnost mezi množstvím vankomycinu ve vzorku a signálem v jednotkách RLU detekovaných optikou systému ARCHITECT iSystem.

Typ metody:

Chemiluminiscenční imunoanalýza na mikročásticích

Interference:

Hb 4,0 g/l, Tg 28,2 mmol/l, Bi 342 µmol/l, TP pod 30,0 a nad 120 g/l

Klinické informace:

Vankomycinhydrochlorid je tricyklický glykopeptid připravený z Amycolatopsis orientalis. Běžně se používá při léčbě infekcí způsobených bakterií Staphylococcus aureus rezistentní na methicilin. Tento glykopeptid inhibuje růst bakterie narušením syntézy buněčné stěny, čímž ji zlikviduje. Byly publikovány četné souborné články, které komplexně popisují účinnost a farmakokinetiku vankomycinu.
Vankomycin je z gastrointestinálního traktu absorbován minimálně. Během prvních 24 hodin po intravenózním podání, což je obvyklý způsob aplikace, je přibližně 90% vankomycinu vyloučeno v nezměněné podobě ledvinami. Průměrný biologický poločas u pacientů s normální funkcí ledvin je přibližně 6 hodin. Vankomycin je přibližně z 55% navázaný na plazmatické proteiny.
Terapeutické hladiny v séru se liší v závislosti na příslušném mikroorganismu a toleranci pacienta vůči podávanému léku. Pro správné vedení terapie se koncentrace vankomycinu v séru nebo plazmě monitorují, neboť rozdíly v jeho metabolismu u jednotlivých pacientů vyžadují úpravy dávek, které jsou obtížně predikovatelné.

Klinická biochemie, Městská nemocnice Ostrava, p. o.

Laboratorní příručka - verze 2.09

Platnost od: 4.10. 2021

www.mnof.cz

Vytvořeno pomocí programu SLP