C-08 Odběr vzorků - pokyny

 Stručné pokyny k odběru vzorků

 

Odběr žilní krve

 

Odběr venózní krve provádíme většinou ráno, obvykle nalačno. Při použití vakuových systémů se vloží vhodná jehla do držáku, palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru se stabilizuje poloha žíly, provede se venepunkce a teprve potom se postupně nasazují vhodné zkumavky. Vakuová zkumavka se nesmí nasadit na vnitřní jehlu držáku před venepunkcí, protože by se vakuum ve zkumavce zrušilo. Jakmile krev začne pomocí vakua vtékat do zkumavky, lze odstranit turniket. Je-li ve vakuované zkumavce protisrážlivé nebo stabilizační činidlo, musí se zabránit styku tohoto činidla s víčkem zkumavky nebo případnému zpětnému nasátí krve s činidlem do žilního systému. Vakuum ve zkumavce zajistí jak přiměřené naplnění zkumavky, tak správný poměr krve a protisrážlivého činidla. Jednotlivé zkumavky s přídatnými činidly je nutno bezprostředně po odběru promíchat pěti až desetinásobným šetrným převrácením.

Systém Sarstedt lze použít klasickým způsobem s využitím pístu stříkačky i jako vakuový systém.

 

 

 

Doporučené pořadí zkumavek při odběru :

 

číslo

aditivum

účel

1

bez aditiv

Odběr hemokultury

2

citrát sodný

Koagulační vyšetření

3

s či bez  aktivátoru srážení

Biochemické a sérologické vyšetření

4

heparin

Biochemické vyšetření

5

K2EDTA nebo K3EDTA

Krevní obraz a biochemické vyšetření

6

citrát sodný

Sedimentace erytrocytů

7

fluorid sodný či oxalát draselný

Vyšetření glukózy

 

 

 

Podrobné informace k jednotlivým laboratorním položkám viz Seznam laboratorních vyšetření.

 

 

 

 

 

 

 

 V případě, že se pacientovi neodebírá vzorek krve na vyšetření z hemokultury, je nutné zachovat druhé pořadí pro odběr krve na koagulační vyšetření z důvodu vyloučení příměsi tkáňového faktoru v první zkumavce. V případě, že se neodebírá vzorek na vyšetření hemokultury, lze předřadit kteroukoliv zkumavku bez aditiv. Pokud se odebírá vzorek jen na vyšetření PT a PT INR lze provést tento odběr jako první.

 

Odběry krve z kanyly nebo jiných žilních vstupů mohou být zdrojem kontaminace nebo hemolýzy vzorků. Proto musí být vždy nejprve odebráno a zlikvidováno určité množství krevního vzorku. Pro koagulační vyšetření je to šestinásobek mrtvého objemu odběrového systému nebo 5 ml. Pro nekoagulační vyšetření je to dvojnásobek mrtvého objemu. Pokud je kanyla používána k infuzi heparinu, musí být před odběrem důkladně promyta fyziologickým roztokem.

 

Klinická hematologie, Městská nemocnice Ostrava, p. o.

Laboratorní příručka

www.mnof.cz 

 

Vytvořeno v programu SLP.