Naše hyperbarická komora je stále jedinou na Moravě

17. 07. 2023

V komoře Městské nemocnice Ostrava je devět míst pro sedící pacienty a jedno pro zdravotní sestru, s pacienty na lůžku se kapacita snižuje. Ročně se v ní léčí okolo 450 nemocných, každý absolvuje průměrně deset až čtyřicet sezení, takzvaných ponorů. Hyperbarickou komoru MNO čekají dvě odstávky, kratší za necelý týden, delší na podzim. O hyperbarických komorách v České republice píše Mladá fronta dnes.

Pacienti z celé Moravy, kteří budou v následujících týdnech potřebovat kyslíkovou terapii v přetlakové komoře, budou muset cestovat do některého z Center hyperbarické medicíny v Čechách, nebo se této léčby vzdát. V republice je sice 13 barokomor, jejichž výkony hradí zdravotní pojišťovny, jenže tři jsou v Praze a dalších devět v různých místech Čech. Pro celou Moravu funguje už dlouhá léta pouze jediná v Městské nemocnici Ostrava a tu čekají letos dvě odstávky.

„Téměř každý den nám volají lékaři ze severu Moravy, ale i z Brna či Olomouce, jestli k nám mohou poslat pacienty s náhlou ztrátou sluchu, po tonutí ve vodě nebo s dalšími poúrazovými či chronickými diagnózami. Nové jsme však mohli přijímat jen do pátku. Tento týden ještě budeme pacienty léčit, ale pak budou mít pauzu,“ říká primář Centra hyperbarické medicíny Městské nemocnice Ostrava Michal Hájek. Od 22. července do 7. srpna bude totiž provoz hyperbarické komory přerušený kvůli nutné servisní prohlídce. Pro většinu pacientů ze severu Moravy a Slezska však bude prázdninová výluka ostravské barokomory zřejmě znamenat nedostupnost hyperbarické kyslíkové terapie, především kvůli velké vzdálenosti jiných center i kvůli jejich omezené kapacitě. Některé komory mají totiž místo jen pro jednoho, dva či maximálně šest pacientů.

Podle primáře Hájka podstupuje léčbu v celé zemi každý rok okolo pěti tisíc lidí, ale kdyby byla dostupnější, mohla by pomoci až desetinásobně většímu počtu pacientů. Jenže na podzim se situace ještě zhorší. Městská nemocnice Ostrava bude totiž muset svou komoru odstavit nejméně na čtyři týdny, ale pravděpodobně až na dva měsíce.

Ostravská barokomora vznikla v roce 1965, kdy v regionu narůstal počet zraněných horníků a zaměstnanců těžkého průmyslu i lidí otrávených oxidem uhelnatým. Byla první v tehdejším Československu a třetí v Evropě. Nyní definitivně doslouží. A nějakou dobu potrvá, než se pacienti dočkají náhrady.

„Dokončujeme stavbu budovy, kam se na podzim postěhuje nová komora pro 14 pacientů vyrobená v Německu. Město do stavby a nového zařízení investuje přes sto milionů korun,“ říká primář Hájek. Bohužel jeden až dva měsíce podle něj potrvá odstávka staré komory a přepojování přívodů kyslíku a dalších energií k nové. V té době bude ostravské centrum mimo provoz.

Ostravský primář je i místopředsedou České společnosti hyperbarické a letecké medicíny a už dlouho usiluje o to, aby na Moravě vznikly další barokomory určené pro léčbu hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Plánů bylo několik, ale žádný nevyšel. Vzniklo jen několik privátních komor, které však nesplňují podmínky pro úhradu léčby pojišťovnami. Velké nemocnice, které mají nejvíce pacientů vhodných pro léčbu v barokomoře, se do jejího nákupu nehrnou: kvůli vysokým nákladům, ale i nedostatku prostor. Asi před patnácti lety zvažovala pořízení komory například Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. I ta se však plánů brzy vzdala. „Nyní nákup nechystáme. Pacienty, kteří to nutně potřebují, posíláme do Ostravy. V případě otravy oxidem uhelnatým podáváme standardní kyslíkovou léčbu,“ uvedl mluvčí nemocnice Jiří Erlebach.

Jenže ve většině hyperbarických komor určených k léčbě (s výjimkou jednomístných) pomáhá pacientům nejen dýchání stoprocentního kyslíku přes obličejovou masku, ale i přetlak v komoře. Kombinace obojího vede k výrazně vyššímu okysličení, a tím i prokrvení organismu, případně k hubení bakterií, které odolávají antibiotikům, ale nesnášejí kyslík.

Ostravská komora pomáhá stále častěji i lidem s takzvaným Sudeckovým syndromem, kdy se špatně hojí zraněná nebo operovaná končetina. „Těchto případů přibývá, zřejmě i vlivem narůstajícího stresu ve společnosti. Pacienty trápí otoky a silné, často až paralyzující bolesti, které je vyřazují z pracovního i běžného života. V komoře je dokážeme zcela vyléčit, nebo jejich stav výrazně zlepšit, takže se mohou vrátit do práce,“ argumentuje Hájek, proč se vyplatí další komory.

Podle předsedy České společnosti hyperbarické a letecké medicíny Miloslava Klugara jejich koncepce rozvoje hyperbarické medicíny do roku 2025 počítá s vybudováním nejméně dvou nových hyperbarických komor na Moravě i s modernizací několika zařízení v Čechách. Asi do roka a půl má stát nová komora v Prostějově. Další nová komora má být v Brně. Tamní nemocnice se ale do stavby komory nepustí, protože návratnost investice je dlouhá. Proto hledají privátní zájemce o investování. Projekt už mají, doufají, že do dvou let by mohla jejich komora fungovat.

Autor: Ivana Lesková reportérka MF DNES

Foto: Jiří Zerzoň

  Sdílet na Facebooku