V nemocnicích roste počet center porodní asistence. Jedno z nich je i v Městské nemocnici

V Česku přibývá žen, které rodí bez přítomnosti lékaře. Nejde přitom o porody doma, těch jsou „jen“ desítky až stovky ročně, ani v porodních domech, jejichž vznik česká legislativa neumožňuje. Jde o tisíce porodů v takzvaných centrech porodní asistence. Ty nabízejí své služby přímo v nemocnicích.

 

Vznik prvního centra oznámila Fakultní nemocnice Bulovka v roce 2019, následovaly Fakultní nemocnice v Brně a postupně se přidávají další, v poslední době například Fakultní nemocnice Plzeň či Městská nemocnice Ostrava. Nemají tam speciální porodní sály, ale mění svůj přístup k porodům. Ty místo lékařů stále častěji vedou porodní asistentky.

 

„Stoupá zájem o individuální péči. Snažíme se přiblížit modelu, který kopíruje praxi západních zemí. Chceme ženám vytvořit podmínky, které by jim více vyhovovaly a nemusely by podstupovat domácí porod. Rizika pro dítě jsou tam totiž výrazně vyšší než v nemocničním prostředí,“ vysvětluje vedoucí lékař porodnického traktu Gynekologicko-porodnické kliniky a perinatologického centra Fakultní nemocnice v Plzni Vladimír Korečko. „Služba centra porodní asistence je ale nabízena jen rodičkám s nízkým rizikem porodnických komplikací,“ dodává.

 

V minulých dnech přivedla na svět své první dítě jen s porodní asistentkou i sedmadvacetiletá fyzioterapeutka Miriama Lušňáková. Vybrala si Městskou nemocnici Ostrava, konkrétní představy ani přání však neměla a ani netušila, že tam může rodit bez lékaře. „Říkala jsem si, že udělám, co mi řeknou. Překvapilo mě, že mohu rodit jen s porodní asistentkou. Nakonec byly dvě, jedna zkušená a studentka vysoké školy. Obě byly milé, k ničemu mě nenutily, stále se ptaly, co by mi více vyhovovalo, nabízely různé polohy i pomůcky, hudbu nebo ticho, aromaterapii…“ líčí spokojená maminka, která rodila přirozeně a ne dlouho.

 

Okolo osmé hodiny ráno přijela do porodnice a v poledne už si tiskla k hrudi syna Filipa. S lékařkou se setkala jen před a po porodu. „Při příjmu mě vyšetřila a po porodu přišla zašít menší poranění. Všechno šlo v klidu, všichni byli zlatí,“ pochvaluje si Lušňáková. Podle vedoucí lékařky porodního sálu Městské nemocnice Ostrava Ivy Staňové je porod intimní záležitost vyžadující respekt k matce, ale i k principům porodu. „Centrum porodní asistence nabízí rodičkám respektující prostředí i soukromí, aby se cítily komfortně, ale zároveň zachovává bezpečí a okamžitou dostupnost lékaře či operačního týmu pro případ, kdy je nutná okamžitá a neprodlená záchrana zdraví či života matky nebo dítěte. V takovém případě může jít o minuty,“ říká. Zatím rodí v ostravské městské nemocnici jen s porodními asistentkami přibližně každá desátá žena. Ale jejich počet poroste, protože stoupá zájem rodiček a mění se i medicínský pohled na přirozený porod, pokud mu nebrání zdravotní stav matky či dítěte. „Obecně platí, že asi 80 procent porodů by mělo běžet fyziologicky, 15 procent rizikově a pět procent patologicky. S přibývajícími civilizačními chorobami, jako jsou vysoký tlak, obezita či cukrovka, se procento fyziologických porodů snižuje asi na 70–75 procent. Téměř tři čtvrtiny žen by tak výhledově mohly rodit s porodní asistentkou,“ míní lékařka Staňová.

 

Například v Praze na Bulovce tak loni rodilo z 2 700 žen zhruba 400, tedy 15 procent. Ve Fakultní nemocnici Brno loni porodilo s asistentkou dokonce už téměř 30 procent z 6 118 žen. „U nás je již normou, že zdravá žena s normálně probíhajícím porodem je v péči porodní asistentky, což hradí pojišťovny. Ale 215 z nich si loni připlatilo za individuální předporodní péči a porod s předem vybranou porodní asistentkou, což pojišťovny nehradí,“ říká Miloslava Kameníková, vedoucí porodní asistentka Centra porodní asistence Fakultní nemocnice Brno.

 

Rodičky ale zatím mohou ve většině velkých nemocnic včetně Brna volit jen z nemocničních porodních asistentek. Komunitní porodní asistentky, které pečují o ženy doma, je mohou do špitálů pouze doprovázet. „Máme zájem spolupracovat s komunitními porodními asistentkami. Ale kvůli zajištění bezpečnosti a kvality péče musí splnit kritéria zahrnující stáž a alespoň jednu službu v měsíci, aby se orientovaly v prostředí a věděly, jak to tady funguje. Na takové zájemkyně zatím čekáme,“ líčí Kameníková.

 

Řada žen volí domácí porody nebo přichází do nemocnice s podrobně sepsaným porodním plánem a zakazuje různé preventivní medicínské zákroky, protože si samy nebo jejich blízké odnesly z předchozích porodů traumatizující zážitky. Bez ohledu na to, zda u něj byl lékař, či porodní asistentka. Mnohé ženy popisují stres, separaci dítěte, nechtěné zásahy i agresivní postupy zdravotníků. Některé se objeví i v knize, jejíž vydání připravuje Blanka Holzapfelová. „Sama jsem rodila jen s asistentkou, ale zažila jsem hrubé porodnické násilí, ze kterého jsem si odnesla psychická i fyzická traumata. Později přišla lékařka, ale nepomohla mi. Obě mě tlačily do poloh a situací, které nepomáhaly, ale naopak porod zastavovaly a bolestivě se mi pohnula páteř. Zdravotní problémy jsem pak léčila asi rok a půl. Stížnosti nepomohly, vlastně je řeším dodnes,“ líčí žena. O svém prožitku napsala knížku, na kterou reagovala řada žen s podobnými zkušenostmi. „Některé své další dítě raději porodily doma nebo si do porodnice vzaly někoho, kdo je před násilím chránil. Krátké příběhy asi 150 žen zveřejním v nové knize, kde budou hlavně odborné informace a rady pro rodičky,“ říká Holzapfelová.

 

Zatímco v rozvojových zemích dosud většina žen rodí doma a v mnoha vyspělých zemích mají právo si vybrat, zda porodí doma, v porodním domě, či v nemocnici, v Česku je zdravotní systém odlišný a možnosti omezené. Lékaři argumentují nízkou úmrtností novorozenců i rodiček v nemocnicích a domácí porody odmítají jako velmi nebezpečné. Současná legislativa znemožňuje porodním asistentkám vést domácí porody. Hrozí jim za to pokuty. Malý posun přineslo nedávné rozhodnutí plzeňského soudu, který zrušil pokutu uloženou asistentce za porod doma s odůvodněním, že přítomnost porodní asistentky u porodu snižuje míru rizika.

 

To, že domácí porody bez asistence zdravotníka jsou mnohem rizikovější než porody v nemocnici, potvrzuje z vlastních zkušeností také přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Ondřej Šimetka. Byl na několika pracovních misích v rozvojových zemích Afriky. „Umírá tam mnohem více dětí než u nás, ale i úmrtnost matek je až stonásobně vyšší kvůli nedostupnosti zdravotnické péče a dalším podmínkám,“ popisuje. Na druhou stranu chápe kritiku žen, pro které je nemocniční prostředí a hlavně přístup zdravotníků problém. „Někde stále přetrvává oddělování matek a dětí, chybí včasná fyzioterapie a také osvěta. Proto pořádáme v polovině června v Ostravě druhý ročník unikátní akce nazvané Konference Porod 2023, která se bude tématu věnovat komplexně,“ říká Šimetka Na jednom místě se sejdou porodníci, porodní asistentky, fyzioterapeuti, psychologové, ale i nezdravotníci, kteří pracují s těhotnými. Prostor dostanou i pacientky se zkušenostmi z císařského řezu. „Jde o to, abychom si vzájemně naslouchali a chápali porod v kontextu všech potřeb rodiček, tedy medicínských i duševních. Jedině touto cestou se může kvalita porodnictví posunout tak, aby ženy nemusely riskovat při domácích porodech,“ dodává Šimetka.