Komplexní vyšetření plicním lékařem
Cílené vyšetření plicním lékařem
Kontrolní vyšetření plicním lékařem
Flexibilní bronchoskopie/fibrobronchoskopie – vyšetření průduškového stromu endoskopickým přístrojem, které může být spojeno s odběrem vzorku na histologické, cytologické, kultivační a biochemické vyšetření. Výkon může být diagnostický nebo terapeutický. Vyšetření se provádí nalačno, v místním nebo celkovém znecitlivění. Trvá několik minut.
Laváž-BAL – bronchoalveolární laváž se provádí při fibrobronchoskopii, jedná se o výplach průduškového stromu a plicních sklípků fyziologickým roztokem, roztok se po laváži aspiruje zpět a získaná tekutina se odesílá k laboratornímu zpracování. Výkon je nebolestivý.
Aspirace endobronchiální – provádí se při fibrobronchoskopii, cévkou zavedenou přes kanál fibrobronchoskopu do průduškového stromu se aspiruje hlen pacienta, který se odesílá na cytologické, kultivační vyšetření. Výkon je nebolestivý. Výkon je diagnostický nebo i léčebný.
Transbronchiální plicní biopsie – provádí se při fibrobronchoskopii, drobnými instrumentačními klíšťky se přes kanál fibrobronchoskopu odebírá plicní tkáň k histologickému vyšetření. Výkon je diagnostický.
Endobronchonchiální excize – provádí se při fibrobronchoskopii, drobnými instrumentačními klíšťky se přes kanál fibrobronchoskopu odebírá vzorek z průduškového stromu k histologickému či kultivačnímu vyšetření.
Perbronchiální punkce – provádí se při fibrobronchoskopii, tenkou jehlou zavedenou kanálem fibrobronchoskopu se odebírá při provedení vpichu vzorek tkáně z průduškového stromu nebo lymfatické uzliny k cytologickému či kultivačnímu vyšetření.
Extrakce cizího tělesa z dolních dýchacích cest – provádí se při fibrobronchoskopii. Jedná se o vyjmutí cizího tělesa z průduškového stromu.
Kartáčková (brush) aspirace endobronchiální – provádí se při fibrobronchoskopii. Jedná se o odběr hlenu z průduškového stromu pomocí instrumentačního kartáčku, který se zavádí kanálem fibrobronchoskopu.
Instalace léčebných a diagnostických přípravků do dolních cest dýchacích – provádí se při fibrobronchoskopii. Jedná se o podání léčiva do průduškového stromu kanálem fibrobronchoskopu.
Odběr sputa (odběr hlenů) – provádí se sběrem hlenů vykašlaných pacientem do označené sterilní nádobky ke kultivačnímu či cytologickému vyšetření.
Laryngeální výtěr – výtěr z hrtanu při zakašlání pacienta sterilními vlhkými štětičkami, který se odesílá ke kultivačnímu vyšetření.
Šestiminutový test chůzí – měří se délka, kterou pacient ujde za 6 minut po rovině, s měřením okysličení krve pulsním oxymetrem.
Kalmetizace – vyšetření, která se vztahují k provedení očkování proti tuberkulóze, zjištění obranyschopnosti organismu proti tuberkulóze.
Tuberkulinová zkouška (tuberkulinový test) – Mantoux II/MxII – test k určení odolnosti organismu proti tuberkulóze. Po podání tuberkulinu injekčně na horní končetině se výsledek testu (zduření a reakce podkoží) odečítá za 72 hodin změřením resistence podkoží v místě injekce.
Spirometrie – základní vyšetření dechových funkcí. Pacient provádí usilovné dechové manévry podle pokynů sestry a během vyšetření se měří dechové objemy pacienta.
Spiroergometrie – komplexní zátěžové vyšetření probíhající jízdou na rotopedu s měřením EKG během zátěže s měřením plynů ve vydechovaném vzduchu – spotřeba kyslíku, výdej oxidu uhličitého, s měřením tlaku krevního, tepové frekvence, okysličení krve, výkonu. Jízda na rotopedu trvá do 15 minut.
Bodypletysmografie – vyšetření dechových funkcí pacienta prováděné v kabině bodypletysmografu, při kterém se měří nitrohrudní objemy plynů při provádění různých dechových manévrů. Podle pokynu zdravotní sestry.
Vyšetření difuzní kapacity plic/plicní difuze – vyšetření prováděné v prosklené kabině bodypletysmografu, při kterém se měří hodnoty plicní difuze měřené při provádění dechových manévrů.
Bronchoprovokační test – jedná se o některý z následujících testů:
Bronchokonstrikční test jízdou na rotopedu – spirometrická vyšetření, která se provádějí v klidu a po několikaminutové jízdě na rotopedu s cílem posouzení přítomnosti a stupně dráždivosti dýchacích cest po zátěži.
Bronchokonstrikční test během venku – spirometrická vyšetření, která se provádějí v klidu a po několikaminutovém běhu venku s cílem posouzení přítomnosti a stupně dráždivosti dýchacích cest po zátěži.
Bronchokonstrikční test inhalací metacholinu – spirometrická vyšetření, která se provádějí v klidu a v průběhu inhalace metacholinu s cílem posouzení přítomnosti a stupně dráždivosti dýchacích cest. Metacholin je látka inhalovaná ve formě aerosolu, která může u pacientů se zvýšenou dráždivostí dýchacích cest vést k jejich zúžení.
Bronchodilatační test – spirometrická vyšetření, které se provádí v klidu a po podání inhalačního aerosolu s cílem posouzení přítomnosti a stupně dráždivosti dýchacích cest po podání inhalačního aerosolu.
Pleurální punkce – evakuace tekutiny nebo vzduchu z pohrudniční dutiny tenkou jehlou. Výkon se provádí v místním znecitlivění. Jedná se o výkon diagnostický nebo léčebný. Vzorek tekutiny je možno vyšetřit cytologicky, kultivačně a biochemicky.
Transparietální punkce plic – punkce plic tenkou jehlou přes stěnu hrudní, určená k diagnostice periferních plicních ložisek, event. procesů v mezihrudí, v místním znecitlivění. Punkce se provádí většinou pod rentgenovou nebo CT nebo sonografickou kontrolou, v místním znecitlivění. Odebraný vzorek tkáně je následně vyšetřen cytologicky, histologicky, kultivačně.
Pulsní oxymetrie – neinvazivní nebolestivé změření okysličení krve pacienta pulsním oxymetrem – přístrojem, který se přiloží na prst horní končetiny.
Skiaskopie – rentgenové vyšetření plic skiaskopickým přístrojem.
Přední aktivní rhinomanometrie – neinvazivní vyšetření odporu a průtoku vzduchu v nosních dírkách pacienta při provádění dechových manévrů podle pokynů sestry. Při vyšetření je možno provést dekongesční test Sanorinem – posouzení změny odporu a průtoku vzduchu po podání nosních kapek.
Ergooxytenziometrie – zátěžové vyšetření jízdou na rotopedu s měřením okysličení krve pulsním oxymetrem, event. monitorací EKG. Jízda trvá několik minut, přičemž rotoped má nastavenou různou zátěž.
EKG vyšetření – neinvazivní elektrokardiografické vyšetření EKG přístrojem s posouzením EKG křivky pacienta. Provádí se snímáním elektrické aktivity srdeční přiložením svodů na hrudník a končetiny pacienta.
Oxygenoterapeutický test – odběr tepenné krve z končetiny tenkou jehlou před a po léčbě inhalací kyslíku. Provádí se při zvážení předpisu dlouhodobé domácí kyslíkové léčby u pacientů s dechovou nedostatečností. V odebrané krvi se laboratorně určí tlak krevních plynů a hodnoty vnitřního prostředí.
Hrudní drenáž – jedná se o zavedení hrudního drénu do pohrudniční dutiny přes stěnu hrudní v místním znecitlivění. Cílem výkonu je odstranit patologický obsah z pohrudniční dutiny (tekutina, vzduch) nebo dosažení rozvinutí zkolabované plíce.
Punkce lymfatické uzliny – punkce lymfatické uzliny tenkou jehlou za účelem získání malého vzorku tkáně na vyšetření cytologické, kultivační.
Screening spánkové apnoe – jednoduchá vyšetřovací metoda sloužící k odhalení opakovaných zástav dechu během spánku, které jsou příčinou nadměrné spavosti během dne a dalších zdravotních následků (srdeční selhání, hypertenze, vyšší riziko vzniku mozkové příhody aj.). Provádí se v domácím prostředí pomocí speciálního přístroje Somno Micro Check připevněným na zápěstí, přičemž dechovou aktivitu, zástavy dechu a výskyt chrápání monitoruje hadička upevněná pod nosem pacienta. Zároveň přístroj snímá pomocí prstového senzoru okysličení krve.
Edukace pacientů v inhalační léčbě – slouží ke správnému výběru typu inhalačního systému, k nácviku manipulace s inhalačním systémem, kontroly správné inhalační techniky a ke zlepšení spolupráce nemocného se zdravotnickým týmem.
Léčba závislosti na tabáku – poskytuje odbornou intervenci zaměřenou na vlastní léčbu závislosti na tabáku, navrhuje farmakologickou a další léčbu k vyřešení psychosociální a fyzické složky závislosti na nikotinu.
